Nebudu zastírat, že jsem velký fanoušek scénáristy Eda Brubakera. Až si vezmete do ruky Criminal, Gotham Central nebo Fatale, nemůžete přes drobné výkyvy udělat chybu. Absolutní špička v žánru detektivka/noir/mystérie. A ostatně i Brubakerovi příspěvky do žánru superhrdinských komiksů patří k tomu lepšímu, na co tam narazíte (česky třeba skvělý Captain America, Catwoman nebo Batman).
Zatmívačku provází pověst vrcholného díla Brubakera, respektive vrcholné spolupráce s kreslířem Seanem Phillipsem. Na začátek bych rád proto tato očekávání trochu ztlumil. Máte-li za sebou četbu předchozích tří zmíněných sérií, které vyšly před Zatmívačkou, hrozí, že budete mít očekávání postavena až příliš vysoko.
Nenechte se mýlit, Zatmívačka je skvělá. Příběh vraždy vycházející ženské hvězdy v prostředí poválečného Hollywoodu má skvělou atmosféru, odhaluje všechnu představitelnou špínu umělého filmového světa prostřednictvím postav pochybných agentů, všemocných majitelů filmových studií a producentů, cholerických režisérů a přetvařujících se filmových hvězd, které jsou ovládány nakašírovaným studiových marketingem. K tomu si přidejte vypjatou dobu udávání údajných komunistů a dostanete ideální setting pro kvalitní noirovou detektivku.
Problém je, že odsýpající děj je v jádru vlastně docela banální, hrdina ne zrovna ztotožnitelný a příběh bez zásadních zvratů a odhalení prostě uplyne. Čte se to skvěle a dobře se na to dívá, ale nakonec to stojí vlastně "jen" na originální atmosféře, zajímavě vykreslených postavách a přesné kresbě Seana Phillipse (po Fatale dosáhli s Brubakerem absolutní symbiózy). Pořád je to špička, zejména v kontextu česky vycházející komiksové produkce, vedle těch nejlepších příběhových linek ze sérií Criminal nebo Gotham Central ale spíš jednohubka.