Je to už opakující se vzorec, ale Černá palice je bohužel další z příkladů komiksových sérií, které staví na zajímavém námětu a záhadě (a skvělé výtvarné stránce), nedokážou ale nabídnout uspokojující rozuzlení a katarzi. Ke cti zde budiž to, že příběh se v českém vydání vešel do čtyř útlých svazků (když nepočítáme spin-offy) a nastavování polívky je spíše menší.
Černá palice by se dala popsat jako antihrdinský komiks. I když vypráví u superhrdinech, představuje je v poněkud jiném světle, než jsem zvyklí v mainstreamu. Jakkoliv ani tato demytizace není po komisech od Alana Moora extra originální, Jeff Lemire je natolik zkušený vypravěč, že dokáže nabídnout opravdu zajímavé postavy (nestárnoucí superděvče, tajemná čarodějnice, přestárlý silák, depresivní Marťan, ženský robot...) a vybudovat atmosféru napětí, která vás nutí číst dál.
Aniž bych příliš spoiloval, na začátku série jste konfrontování s osudem skupinky superhrdinů, kteří uvízli z neznámých důvodů na jakési farmě, kde se musí vypořádávat především sami se sebou. Psychologická stránka věci a záhadnost celé situace je vlastně to nejzajímavější na celé sérii. Jenže po prvních dvou dílech série přichází zvrat a dál už je to no... celkem nuda.
Poslední díl se v poslední chvíli snaží situaci zachránit poutavou mozaikou osobních alternativních příběhů jednotlivých hrdinů, ale je to vlastně už jen vata oddalující konec, který sice pěkně uzavírá vypravěčský kruh, ale zároveň zanechává v čtenářově duši jakousi pachuť z nevyužitého potenciálu. Lemire to umí líp, jak ukázal už i v česky vydaném Essex County nebo ve Rváči.